Deset let Fichtel Cupu
Kamarádi,
usedám ke klávesnici počítače ještě pln dojmů z právě ukončeného desátého Fichtel cupu enduro 2010. Ano deset let se snažíme v našem klubu udělat něco pro to, aby tento krásný sport plný přátelství nezanikl. Je příjemné sledovat reakce jezdců i jejich doprovodů – a hlavně tu RADOST, která provází Vaše příjezdy do všech kontrol a erzet. Dovolte mi proto, abych poděkoval všem kamarádkám a kamarádům pořadatelům, ať již z našeho klubu nebo těch, kteří k nám přichází jen tak pomoci. Rád bych také poděkoval všem majitelům pozemků, správcům pozemků i povolujícím a dozorujícím správním orgánům, stejně jako všem, kteří pomáhají technikou, penězi a třeba i radou. Vězte, že Vaše pomoc padá na tu nejúrodnější půdu a díky Vaší snaze máme ještě malý ostrůvek radosti z tohoto sportu.
Fichtel cup enduro je volným a konzervativním sportovním podnikem, založeným na tradičním pojetí motocyklových soutěží. Ve startovním poli se klidně objeví mistr světa vedle zcela amatérského jezdce. Otec se synem i s dcerou, zkušený jezdec se začínajícím kamarádem. Nezkoumáme, kdo má jakou licenci, abychom jej zařadili do správné škatulky, kterých bychom museli vytvořit přehršli. Naše síly stačí na jednoduchou formu zabezpečení – bez čipů, měření stopkami, úspornější značení RZ, ale o to více se snažíme dbát na bezpečnost jezdců (dostatečný počet traťových komisařů, maršálů i lékařů se sanitkami). Naše trať nehýří velkým množstvím extrémních úseků, ale svou délkou umožňuje start co možná nejvyššímu počtu zájemců, protože již několik let nemůžeme uspokojit všechny, kteří by rádi přijeli. Také nemůžeme trať z roku na rok podstatně měnit. V okolí Náměště není mnoho míst, kam bychom mohli regulérně vjet a tam kde to možné je, není zase mnoho „enduráckých“ terénů.
Obecně náš sport provází duch pomoci a přátelství. Ve kterém jiném sportu je možné se setkat s tím, že soupeř pomůže soupeři s postavením motorky na stojan – když už schází síly, že do něj nekopne či nestrčí – když jej nemůže předjet ( na rozdíl od všudypřítomných soubojů o míč), že jej nenechá v blátě s ulitým motocyklem a že ….. Těch že by mohlo být opravdu moc. Stačí si zavzpomínat na některý z posledních enduro-závodů. Včera večer jsem se díval na sportovní noviny a opět v nich byl k vidění zápas fanoušků v hledišti stadionu s policejními těžkooděnci. Nebylo to daleko – v Praze. Vzpomene si někdo na to, že se něco podobného stalo na trati či v parkovišti endura? Enduro „se jezdí hlavou“ a věřte, že je to poznat i na úrovni vztahů v depu.
Je dost fotogalerií z našich závodů a rád se jimi probírám. Nové už zde naleznete také a za několik dnů bude hotovo i video z Drátovny. Nemůžu se dočkat stejně jako Vy.
Díky kamarádi že jste k nám přijeli a že díky vám enduro žije.
Vladimír Měrka